Chrámový sbor sv.Ducha byl založen Karlem Loulou v roce 1994 jako smíšený, se zaměřením na duchovní hudbu všech období interpretovanou koncertně i liturgicky zejména v domovském kostele Sv.Ducha. Díky místnímu faráři P. Václavu Veselému, který sbor od začátku velmi podporoval, získalo těleso zkušebnu na Haštalském náměstí, kde se zkouší dodnes. do my math

Již záhy po svém založení se sbor spolupodílel na dlouhé řadě koncertních provedení Requiem W.A.Mozarta v kostele Nejsv. Salvátora u Karlova mostu a absolvoval první zahraniční výjezd do Francie ke spřátelenému sboru v Normandii. Od září 1994 začal sbor kromě pravidelných bohoslužeb pilně studovat skladbu K. Louly Te Deum, která byla jeho absolventskou prací na Pedagogické fakultě UK v oboru dirigování sboru. Absolventský koncert se konal na jaře 1995 v kostele Sv. Jakuba. Basové sólo zpíval tehdy ještě neznámý Daniel Hůlka. papersplanet.com

Karel Loula, jako první sbormistr a zakladatel sboru vždy dával prostor svým kolegům. Na postu druhého sbormistra se tak vystřídali René Hradecký, Monika Durdilová – Klimešová, Marek Franěk (nyní sbormistr u Křižovníků), Šimon Voseček (nyní svobodný skladatel působící ve Vídni ), Jan Havlín, Lukáš Prchal (nyní sbormistr Chorus Angelus, Mikrochor, Brécy, Mandelbrotovy kostičky). Od svých počátků sbor spolupracoval i se skladateli a dirigenty, jako jsou Miloš Bok, Šimon Voseček, Michaela Eremiášová, Petr Wajsar, Igor Štván, Igor Angelov, Pavel Hryzák, Jan Polívka, Varhan Orchestrovič Bauer aj. Uměleckou práci spoluvytvářeli rovněž korepetitoři Ondřej Bratinka, Hana Zemenová a v současné době Jana Otáhalová.

Sbor se kromě své liturgické povinnosti zúčastnil i projektů a koncertů, které překračovaly hranice duchovní hudby. Jednalo se zejména o spolupráci se skupinou Činna (Malostranská beseda a Dejvické divadlo), pěvecké produkce k němým filmům v kinech Aero a Ponrepo, veselé zpívání v hospodě U vystřeleného voka, scénické provedení Requiem W. A. Mozarta a České mše vánoční J. J. Ryby ve Strašnickém divadle (režie – Eva Bergerová) a v neposlední řadě velký projekt Mandelbrotovy kostičky ve spolupráci s Ester Kočičkovou. (Silvestr 2006, ČT2).

Sbor se nevyhýbá ani charitativní činnosti (sbor funguje také jako konference Sv. Vincence z Pauly), např. pravidelná každoroční Rybova Česká mše vánoční 23. prosince na Wilsonově nádraží v Praze nebo koncerty v kostele sv. Václava v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Při tom všem sbor věrně plní své liturgické povinnosti v kostelích sv. Ducha a sv. Haštala, což obnáší zpěv při všech církevních slavnostech a svátcích a každý měsíc v průběhu roku. Liturgicky tak byla provedena např. Lužanská mše A. Dvořáka, Beethovenova Mše C dur, Korunovační mše W. A. Mozarta, Bachův Magnificat a Vánoční oratorium, Händelův Mesiáš aj. Z ekumenických projektů můžeme jmenovat každoroční koncert Světlo porozumění ve spolupráci se Španělskou synagogou nebo koncerty v protestantských kostelích a modlitebnách (kostel U Salvátora, modlitebna CČBE na Korunní třídě)

Velkým projektem od samého založení sboru byly Velikonoční pašije Karla Louly. Skladba navazuje na tradici velikonočních her a byla po dobu cca 18 let každoročně prováděna scénicky v kostele u sv. Ducha. V roce 2003 se Velikonoční pašije díky Eleonoře Dujkové dočkaly i svého filmového zpracování v režii Jana Jemuela Budiše.

Z výjezdů do zahraničí je třeba zmínit: rok 1997- Paříž; 1999, 2004 a 2007 - Frankfurt nad Mohanem; 2000 – Wiesbaden; 2005 - znovu Paříž; 2007, 2008 a 2011- Rakousko, obec Obermeisling.

Od roku 2006 sbor úzce spolupracuje s Komorním orchestrem akademie (KOA) a dirigentem Pavlem Hryzákem. V této spolupráci jsou víceméně pravidelně u příležitosti Velikonoc, dušiček a Vánoc realizovány Dvořákův Stabat Mater, Mozartův Requiem a Rybova Česká mše vánoční, které pro svou nehynoucí popularitu mají vysokou návštěvnost. Nicméně, mimo tyto evergreeny, byla realizována řada zajímavých koncertů a projektů. Především u příležitosti koncertu k 15. výročí sboru v Rudolfinu Loulovo a Dvořákovo Te Deum a Beethovenova Óda na radost a ještě téhož roku Missa Brevis Jiřího Pavlici. V následujících letech to byly Carmina Burana Carla Orffa, Lašské jaro Evžena Zámečníka, Stabat Mater Gioacchina Rossiniho, Mše B dur Jana Václava Hugo Voříška, Requiem Václava Jana Křtitele Tomáška i Requiem Antonína Dvořáka a vrcholem roku 2014 se jak pro KOA tak pro Chrámový sbor sv. Ducha stala Glagolská mše Leoše Janáčka.

Sbor se zapojil i do řady jiných projektů. S Milošem Bokem byla realizována jeho Missa Solemnis, Pražským filmovým orchestrem Jiřího Korynty jsme byly přizváni do Rudolfinu na koncert filmové hudby, s Janem Polívkou bylo v Praze a Litoměřicích provedeno Mozartovo Requiem a každoročně je realizován projekt Světlo porozumění aj. V listopadu 2015 se nám dostalo cti spolupracovat s Jiřím Stivínem na netradičně pojatém sborovém provedení Bachova Jesus bleibet meine Freude jako součásti koncertu Pocta svaté Cecílii.

Za více jak dvacetiletou historii sboru prošlo tělesem cca 100 zpěváků a zpěvaček, (stálých aktivních členů je vždy nejméně 40). Se sborem spolupracovalo i mnoho druhých sbormistrů, korepetitorů a skladatelů, většinou studentů, kteří v současné době ve svém oboru představují vynikající osobnosti hudebního světa. Měnily se místa, kvalita a obce našich pověstných soustředění a mění se i projekty sboru. Co zůstává neměnné, je nesmírný entuziasmus, s nímž se sbor pravidelně jednou týdně schází na zkouškách, jednou ročně na soustředění a zpívá na kůru a koncertech. Jak řekl jeden náš člen: …Zpívání ve sboru je droga, které naštěstí nikdy nemusíš odvykat… .

Děkujeme za dlouhodobou podporu Městské části Praha 1, stejně tak jako sponzorům sboru.   Praha 1