Chrámový sbor sv. Ducha byl založen Karlem Loulou v roce 1994 jako smíšený, se zaměřením na duchovní hudbu všech období interpretovanou liturgicky i koncertně zejména v kostele Sv. Ducha. Díky místnímu faráři P. Václavu Veselému (1932-2014), který sbor od začátku velmi podporoval, získalo těleso zkušebnu na Haštalském náměstí, kde se zkouší dodnes.

Záhy po svém založení sbor začal pracovat na dlouhé řadě koncertních provedení Mozartova Requiem (Praha – 50 provedení, Mikulov, Roudnice nad Labem) a absolvoval první zahraniční zájezd do Francie ke spřátelenému sboru v Normandii. V roce 1995 sbor nastudoval skladbu K. Louly Te Deum, v rámci jeho absolventského koncertu, který se konal v kostele Sv. Jakuba v Praze. Basové sólo zpíval tehdy ještě neznámý Daniel Hůlka.
Karel Loula, jako první sbormistr a zakladatel sboru vždy dával prostor svým kolegům. Na postu druhého sbormistra se tak vystřídali René Hradecký, Monika Klimešová, Marek Franěk (nyní sbormistr u Křižovníků), Šimon Voseček (nyní svobodný skladatel působící ve Vídni), Jan Havlín, Matěj Barták, Lukáš Prchal (nyní sbormistr Mikrochoru), Jan Makarius (nyní sbormistr Hornického pěveckého sboru Kladno), Tereza Paděrová (nyní sbormistryně sboru Radhost). Uměleckou práci spoluvytvářeli rovněž korepetitoři Ondřej Bratinka, Hana Brummelová (Zemenová), nebo Jana Otáhalová. Oba současní sbormistři rovněž korepetují.

Sbor spolupracoval a spolupracuje se skladateli a dirigenty, jako jsou Miloš Bok, Šimon Voseček, Michaela Eremiášová, Petr Wajsar, Jan Ryant Dřízal, Igor Štván, Igor Angelov, Pavel Hryzák, Lukáš Prchal, Jan Polívka, Roman Makarius (1938-2015), Varhan Orchestrovič Bauer, Jan Kučera, Chuhei Iwasaki, Josef Kšica aj.

Z významných sólistů, s kterými sbor zpíval a zpívá, je vhodné uvést jména: Gabriela Eibenová (bývalá členka sboru, nyní – Ensemble Inegal), Tereza Mátlová, Barbara Solazzo (PFS), Irena Troupová (JAMU), Olga Effemberková (SOP), Olina Vít Krumholzová (HAMU), Broňa Smržová – Tomanová, Karolína Bubleová – Berková, Dagmar Vaňkátová (SOP), Michaela Šrůmová, Markéta Džuneva, Kateřina Jalovcová (ND), Edita Adlerová, Alice Bauer, Stanislav Mistr (sbormistr – Pražští pěvci), Aleš Briscein (ND), Vladimír Doležal (ND), Petr Klíma (1968 – 2022), Roman Klimt, Miloslav Pelikán, Ivan Kusnjer (HAMU), Radek Seidl (bývalý člen sboru, nyní – HDK), Lukáš Hynek-Krämer aj.

Pokud jde o spolupráci s jinými sbory, je dobré zmínit především sbor Mikrochor (sbormistr – Lukáš Prchal), který s námi sdílí zkušebnu a liturgické povinnosti, dále Hornický pěvecký sbor Kladno (sbormistr – Jan Makarius), sbor Radhost (sbormistr – Tereza Paděrová), sbor Labyrint (sbormistr – Lenka Charvátová), Collegium Strahoviense (sbormistr – Vladimír Roubal), Vysokoškolský umělecký soubor – VUS (sbormistr – Jakub Zicha), Pěvecký sbor ČVUT (sbormistr Jan Šteyer), nebo Pražský katedrální sbor (sbormistr – Josef Kšica).

Co se týká hostujících varhaníků, sbor nejčastěji doprovázeli Josef Lecian, Vladimír Roubal, Vladimír Jelínek, ale i Jan Kalfus.
Od roku 2006 dodnes sbor úzce spolupracuje s Komorním orchestrem Akademie – KOA (dirigent – Pavel Hryzák). V této spolupráci jsou pravidelně u příležitosti Velikonoc, dušiček a Vánoc realizovány Dvořákova Stabat Mater, Mozartovo Requiem a Rybova Česká mše vánoční, které pro svou nehynoucí popularitu mají vysokou návštěvnost.

Nicméně, mimo tyto evergreeny, byla realizována řada jiných zajímavých koncertů. Například Dvořákovo Te Deum a Beethovenova Óda na radost (Rudolfinum), nebo Missa Brevis Jiřího Pavlici a Te Deum Karla Louly (Rudolfinum). Dále to byly Carmina Burana Carla Orffa (Rudolfinum), Lašské jaro Evžena Zámečníka (Rudolfinum), Stabat Mater Gioachina Rossiniho, Mše B dur Jana Václava Hugo Voříška, Requiem Václava Jana Křtitele Tomáška i Requiem Antonína Dvořáka. Nelze opominout náročné projekty, kterými byly Bachovo Magnificat, nebo Glagolská mše Leoše Janáčka.

Obdobně náročným projektem byla Žalmová symfonie Igora Stravinského, pod taktovkou Lukáše Prchala, nebo realizace a nahrávka Missy Solemnis (Katedrála sv. Víta) od Miloše Boka, kterou autor osobně dirigoval. Pražským filmovým orchestrem Jiřího Korynty byl sbor přizván k provedení koncertu filmové hudby opět v pražském Rudolfinu. Velkým projektem byly také Velikonoční pašije Karla Louly. Skladba byla po dobu cca 18 let každoročně prováděna scénicky v kostele u sv. Ducha. V roce 2003 se díky Eleonoře Dujkové dočkala filmového zpracování v režii Jana Jemuela Budiše.

V letech 2015 – 2017 se nám dostalo cti spolupracovat s Jiřím Stivínem na koncertě Pocta svaté Cecílii rovněž v pražském Rudolfinu.
V letech 2017 – 2021 sbor pod taktovkou Karla Louly připravil několik koncertů pro Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy ve Strahovském klášteře. Za zmínku stojí zejména provedení Händelova žalmu Dixit Dominus, nebo Vivaldiho Gloria.

Při tom všem sbor věrně plní své liturgické povinnosti v kostelích sv. Ducha a sv. Haštala, což obnáší zpěv při všech církevních slavnostech a svátcích a každý měsíc v průběhu roku. Liturgicky tak byla provedena např. Lužanská mše A. Dvořáka, Beethovenova Mše C dur, Korunovační mše W. A. Mozarta, Bachův Magnificat a Vánoční oratorium, Händelův Mesiáš, ale i Godspell Stephena Schwartze, nebo Kreolská mše Ariela Ramireze aj. Čas od času se sbor objeví i v jiných pražských kostelích včetně katedrály (například oslavy 400 let kapucínů v Čechách v roce 1999, nebo svátky sv. Cecílie). Z ekumenických projektů můžeme jmenovat koncerty Světlo porozumění ve spolupráci se Španělskou synagogou nebo koncerty v protestantských kostelích a modlitebnách (kostel U Salvátora, modlitebna CČBE na Korunní třídě.

Sbor se kromě svých liturgických povinnosti účastnil i hudebních akcí, které překračovaly hranice duchovní hudby. Jednalo se například o spolupráci se skupinou Činna (Malostranská beseda a Dejvické divadlo), pěvecké produkce k němým filmům v kinech Aero a Ponrepo, veselé zpívání v hospodě U vystřeleného voka, scénické provedení Requiem W. A. Mozarta a České mše vánoční J. J. Ryby ve Strašnickém divadle (režie – Eva Bergerová), nebo velké hudební akce Mandelbrotovy kostičky (Petr Wajsar, Ester Kočičková – Silvestr 2006, ČT2). Sami pro svou zábavu natočili členové sboru němý film Rusalka a Pán Prstenu, nebo zpívanou parodii Prodaná nevěsta a Pán Prstenu. Pověstná jsou rovněž soustředění sboru, která se odehrávají první týden v červenci. V roce 1994 začínala v Mikulově, postupně se přesunula do Velkého Meziříčí, posléze do Hospitalu Kuks, následně do Arcibiskupského zámku v Červené Řečici a posledních dvanáct let probíhají v Lipnici nad Sázavou.

Sbor se nevyhýbá ani benefičním a charitativním koncertům, společně s Mikrochorem stál u zrodu pravidelné každoroční Rybovy České mše vánoční, 23. prosince na Wilsonově nádraží v Praze, která byla původně určená bezdomovcům. Ve Fantově kavárně sbor spolupořádal Requiem za Václava Havla v roce 2011. Václav Havel o pár let dříve také sboru podepsal part svého zhudebněného textu Antikody. Sbor také koncertoval v kostele sv. Václava v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Těleso se snaží pomáhat a podporovat spolky, které se snaží o záchranu kostelů, či varhan. Takto jsme koncertovali například v Hořicích, nebo v Telcích. Sbor také dlouhodobě organizuje sbírku na záchranu a rekonstrukci varhan u sv. Ducha. Nástroj pod péčí varhanáře Ivana Boka postupně vstává z popela a z původně zcela nehrajících varhan se stává důstojný instrument k doprovodu bohoslužeb i koncertů. Rovněž benefičně probíhají od roku 2015 až doposud Noci kostelů, kdy pravidelně s hodinovým programem vystupujeme v kostelích sv. Ducha a sv. Haštala. K významným benefičním akcím patřil koncert Děti ve válce pořádaný pro UNICEF 24.3.2022. Na tomto společném koncertě s Mikrochorem se vybralo 40.000 Kč pro Ukrajinské děti trpící válečným konfliktem.

Z výjezdů do zahraničí je třeba zmínit: rok 1997- Paříž; 1999, 2004 a 2007 – Frankfurt nad Mohanem; 2000 – Wiesbaden; 2005 – znovu Paříž; 2007, 2008 a 2011- Rakousko, obec Obermeisling a v roce 2014 opět Frankfurt nad Mohanem.

Za téměř třicetiletou historii sboru prošlo tělesem cca 130 zpěváků a zpěvaček (stálých aktivních členů je vždy kolem čtyřiceti). Měnily se projekty i lidé s kterými sbor za tu dlouhou dobu spolupracoval. Co zůstává neměnné, je entuziasmus, s nímž se sbor pravidelně jednou týdně schází na zkouškách, jednou ročně na soustředění a zpívá na kůru i na koncertech. Jak řekl jeden náš člen: …Zpívání ve sboru je droga, které naštěstí nikdy nemusíš odvykat… .

Děkujeme za dlouhodobou podporu Městské části Praha 1, stejně tak jako sponzorům sboru.